V posledních týdnech dochází k významným posunům v globální námořní dopravě. Mnohé ropné tankery i kontejnerové lodě mění své trasy a vyhýbají se tradičnímu koridoru přes Blízký východ. Místo průjezdu Suezským průplavem a Hormuzským průlivem se stále častěji využívá tzv. „cape route“ — trasa kolem Mysu Dobré naděje na jihu Afriky. Důvod? Stupňující se napětí v oblasti Íránu, aktuálně spojené také se zásahy Spojených států a obavami o bezpečnost námořních tras.
Proč se lodě vyhýbají Hormuzskému průlivu?
Hormuzský průliv je jedním z klíčových bodů globální námořní dopravy. Jakékoliv narušení v této oblasti má okamžitý dopad na ceny, kapacity i tranzitní časy. V posledních dnech se situace v regionu výrazně vyostřila. Napětí mezi Íránem a Spojenými státy se stupňuje, především v důsledku vojenských operací a hrozeb uzavření průlivu. I když je úplné uzavření Hormuzu stále nepravděpodobné, samotná možnost a zvýšená přítomnost vojenských sil nutí provozovatele lodí k větší opatrnosti. Výsledkem je prudký pokles tranzitů a přesměrování lodí na delší, ale bezpečnější trasy.

Delší trasa = delší tranzit
Objížďka přes Mys Dobré naděje není novinkou. Během útoků húsíjských povstalců v Rudém moři v letech 2023–2024 byly lodní společnosti nuceny přesměrovat své trasy právě tímto směrem. Dnes se tento scénář opakuje. Plavba z Asie do Evropy přes Mys Dobré naděje může prodloužit tranzitní čas o 10 až 14 dní. Pro mnoho společností to znamená nutnost přeplánovat dodavatelské řetězce, navýšit skladové zásoby a upravit očekávání ohledně termínů dodání.
Výrazný růst nákladů
Bezpečnostní rizika se okamžitě promítají do nákladů. Pojišťovny zvyšují tzv. war-risk přirážky – tedy pojistné poplatky za přepravu přes rizikové zóny. Ty se v oblasti Hormuzu zdvojnásobily až ztrojnásobily. Pro velké tankery to znamená dodatečné náklady v řádu desítek tisíc dolarů na jednu plavbu. Delší trasa navíc vede k vyšší spotřebě paliva, potřebě většího počtu lodí pro pokrytí stejného objemu a následně ke snížení dostupné kapacity. V praxi to tlačí ceny nahoru a zvyšuje tlak na celý dodavatelský řetězec.
Dopady na kontejnerovou i energetickou přepravu
Podle agentury Reuters dosáhly LNG tankery nejvyšších přepravních sazeb za posledních osm měsíců. Také ropné tankery hlásí nižší dostupnost a vyšší poptávku – lodě jsou totiž déle na cestě a pomaleji se vracejí zpět do provozu. Kontejnerová doprava čelí stejnému problému. Mnohé společnosti, které si během krize v Rudém moři osvojily alternativní trasy, se k nim nyní opět vracejí. Výsledkem je prodloužení dodacích lhůt, růst tarifních sazeb a přesun některých zásilek na jiné druhy přepravy, kde je to možné.

Co to znamená pro importéry?
Situace na Blízkém východě ukazuje, jak křehké jsou dnešní globální logistické řetězce. Při dovozu z Asie doporučujeme:
- počítat s realističtějšími dodacími lhůtami – přidat rezervu alespoň +10 dní oproti standardu,
- zvýšit skladové zásoby – zejména u klíčových produktů, aby nedošlo k výpadkům v prodeji,
- být v aktivním kontaktu s logistickým partnerem – aktualizace ETA, úprava dodacích podmínek (INCOTERMS) a řešení celních procedur jsou dnes důležitější než kdy dříve,
- zvážit kombinovanou přepravu u urgentních zásilek, pokud je to možné.
Dnešní situace si při dovozu z Asie žádá větší flexibilitu, předvídavost a spolupráci se spolehlivými partnery. V Infinity Forwarding sledujeme tyto souvislosti v reálném čase a klientům pomáháme upravit logistická řešení tak, aby jejich zboží dorazilo bezpečně a v co nejkratším možném čase – i v měnících se podmínkách.
Zajišťujeme námořní, železniční i leteckou přepravu a kompletní servis včetně dokumentace a celního odbavení. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat!
