Mezinárodní železniční přeprava je dnes pro mnoho importérů atraktivní alternativou k námořní dopravě. Firmy ji volí zejména tehdy, když nechtějí čekat dlouhé týdny na doručení zboží po moři, ale zároveň hledají levnější možnost než leteckou přepravu. Na internetu se často objevují optimistická tvrzení o „12–15 dnech vlakem“, ale realita je mnohem složitější.
V tomto článku si porovnání ukážeme na jedné z nejvyužívanějších tras: Asie – Evropa. Podíváme se na to, jak rychle se zboží ve skutečnosti dostane do Evropy, proč železnice nikdy nebude extrémně rychlá a jak si vede ve srovnání s námořní přepravou – zejména v období, kdy lodě stále častěji obeplouvají Afriku kvůli bezpečnostní situaci v okolí Suezského průplavu.
Kolik ve skutečnosti trvá železniční trasa?
Transit time (samotná fyzická přeprava) vlaků z čínských terminálů není univerzální údaj. Liší se podle města, sezóny, kapacit na hranicích a evropského terminálu. Nejčastěji se pohybuje v rozmezí:
- 20–30 dní transit time,
- 28–40 dní door–door (včetně vyzvednutí, konsolidace, celního řízení a doručení v Evropě).
Proč nelze počítat s 12–15 dny?
Na první pohled může železniční přeprava působit jednoduše. Vlak projede napříč Asií a Evropou po souši a dorazí do EU. V praxi však trasa zahrnuje mnoho procesů, které ji výrazně zpomalují.
Největší zpoždění vznikají při dvou povinných překládách – na hranici Čína/Kazachstán a Bělorusko/Polsko, kde se mění vagony kvůli rozdílnému rozchodu kolejí. Každá překládka může trvat několik hodin až desítky hodin podle vytížení terminálu. Dalším faktorem je obrovská vzdálenost, kterou musí vlak urazit. Rusko má přes 9 000 km železničních tratí, po kterých nákladní vlaky jezdí průměrnou rychlostí 60–90 km/h. Do toho vstupují technické zastávky, celní režimy a sezónní přetížení.
Nejčastější linka prochází přes:
Čína → Kazachstán → Rusko → Bělorusko → Polsko → EU
Každá hranice znamená nový celní režim, technické náležitosti, dokumentaci a čas navíc. Největšími úzkými hrdly jsou tradičně Alataw Pass, Khorgos a následně Brest–Małaszewicze na vstupu do EU.
Jak se železnice porovnává s námořní dopravou?
Námořní přeprava byla dlouho nejstabilnější a nejpředvídatelnější formou dopravy. Klasická trasa přes Suezský průplav trvala z Číny do Evropy obvykle 35–45 dní podle přístavu a překládky. Situace se však změnila. Bezpečnostní rizika v Rudém moři způsobila, že mnoho dopravců volí obeplutí Afriky přes Mys Dobré naděje, což prodlužuje cestu o 10–14 dní. Současná realita námořní přepravy je tedy 8–9 týdnů.
Tak co je rychlejší? A co je spolehlivější?
Železnice je v průměru o 20–25 dní rychlejší než loď — zejména ve chvíli, kdy lodě obeplouvají Afriku. Zároveň je ale citlivější na kapacity terminálů a geopolitickou situaci. Námořní doprava má naopak delší transit times, ale stabilnější harmonogram a nižší cenu, což z ní dělá ideální volbu pro velké objemy.
Pro jaké zásilky se železnice vyplatí?
V praxi se železnice nejvíce vyplatí firmám, které:
- potřebují rychlejší dodání, než nabízí loď,
- nechtějí platit letecké ceny,
- dovážejí zboží, které je kompaktní, paletizované nebo citlivé na čas (ale ne urgentní).
Naopak při objemném zboží nebo velmi cenově orientovaných produktech zůstává námořní přeprava nejvýhodnější.
Železnice není expres, ale je to nejlepší kompromis
Železniční přeprava není ultra rychlá. Překládky, celní kontroly, obrovské vzdálenosti a kapacitní úzká hrdla způsobují, že se její transit time většinou pohybuje okolo 35 dní. Přesto je stále nejvýhodnějším kompromisem mezi rychlostí a cenou.
V Infinity Forwarding zajišťujeme rychlou, spolehlivou a profesionálně řízenou mezinárodní přepravu zboží. Postaráme se o celý proces a navrhneme způsob přepravy, který nejlépe odpovídá charakteru vašeho zboží – ať už jde o kusovou zásilku nebo celý kontejner.
Pokud hledáte ideální kombinaci rychlosti, ceny a bezpečnosti, rádi vám připravíme cenovou nabídku.
